Ци мусай іти до Америки, обы заробити на хліб?

Статистика каже, ош сперед первої світової войны на заробôтки до Америки выїхали были до третины руснакôв. Многі ся там обстали і вже ниґда не увиділи рôдноє Пôдкарпатя, айбо были многі, котрі ся вернули дōмôв – ци назберавши гроші, ци з даяких других причин. Бабка автора сих шорôв розказовала, ош її нянько тричі быв їхав до Америки, айбо мусів ся вертати, бо там страчав зреніє – а дома ся му вертало назад. Довго у нашôй родині не знали, ци мож вірити сюй оповідці, аж доки не увидів им имня свого прадіда у спискові пасажирôв корабля, котрый прийшов на Еліс-Айленд у 1903 році. Зойшло ся вшитко – имня, прôзвище, рôдноє село. Узнали сьме товды, ош запросив його і оплатив йому білет його брат, котрый на тот час уже жив у Ню-Джерсі…

Кажуть, ош тоті руснаки, що ся вернули из Америки, принесли у нашу бēсіду такі слова ги шіфа (анґл. ship – корабель, айбо туй скорше маєме запозычаня од сусідôв-швабôв – нім. Schiff), а головно – амбрела (анґл. umbrella, хоть маєме і мадярськоє запозычаня ешерньовка, од esernyő).

А щē у нашôй родині зберегла ся читанка диля ученикôв молодших класôв руських шкôл, выдана у 1918 році, незадовго до розпаду Австро-Мадярщины. Книжечка, написана «по угро-руськи», айбо мадярськов орфоґрафійов, містить повчальні тексты на реліґійну, історичну, ґеоґрафічну, етичну тематику, розказы за вшилиякі профēсії – ткача, сабова, шустера, ай порады про возможності заробити дома а на чужині. Авторы ся снажили пояснити руським діточкам, ош добре заробити мож і дома, не мусай іти до Америки.

Даєме туй єден такий текст пôд заголовком «Як можно гроши заробити?» Для нишнього читатēля туй буде інтересным не лем зміст, а й сам тот варіант літературного угро-руського языка (фонетика, лексика, морфолоґія а под.), котрый ся предлагав руським діточкам бôлше ги 100 рокôв тому назад. Интересно буде узнати, як плетіня кошарôв, заведеноє бôлше ги 100 рокôв тому назад, зберегло ся у нашому краю, головно в Изі, селі, знаменитому ци не на цілый світ своїми плетеными речами.

Диля зручности, поясниме дакотрі буквы:

Кирилична буква Одповôдник латинськов графіков у читанці 1918 р.
иī
ї (на зачатку слова)ī
ыō (аналоґ мадярського ö)
ь’ (апостроф) вадь y
чcs
сsz
шs
жzs

Jak mozsno hrosī zarobītī?

Lehko zvidatī, ajbo jak na sze otpovisztī? Jednyi kazsut, csto do Nyimecscsīnō treba ītī, tam lehko zarobītī; druhi kazsut: īgyim do Amerīkī, tam kolacsī rosztut na verbi; kozsdomu zabahnesz’a csuzsīna! Jak to: ta doma u svojem kraju ne mozsno bō sztolyko zarobītī, obō prozsītī mozsno, csto vsz’i pchajutsz’a za hranīc’u?

V poszlyidnīch 30 rokach lyude pomnozsīlīsz’a u kozsdom kraju, a zemlya ne roszla ot tohdō anī na pjagy. Osztalasz’a takoju szamoju, jaka davno bōla. Īz szeho vōchodīt, csto vsz’i lyude ne mozsut vōzsīvlyatīsz’a īz samoho oranya-sz’ijanya, bo teper’ u troje tolyko cselyadī na tom szamom teleku, jak u pered. Rusznakī szchudobnyilīsz’a.

U lyiti jakosz’ uzse mozsno fillīrīkī zarobītī. No jak szpade sznyih, prījde zīma: tohdō zemlegyilec’ bez īnsakoj robotō c’ilōch siszty misz’acev ne zarobīt i fillera.

Na szcsasztya ruszīnov najslīsz’a csesztnyi lyude mezsī panamī, kotri zacsalī nadumovatīsz’a o szposzobach podporō.

Najlyipsīm szposzobom pokazalosz’a zavesztī po szelach pletarnyi kosīkovi, hde v zīmi lyude, sztarsi i gyitī kosīkī pletut ī dosztajut za nīch po robotyi platnyu. Taki pletarnyi zakladalīsz’a v mnohīch szelach, bo mīnīszterija davala na sze hrosī, verbō, prutya. U szīch pletarnyach zarobīlī ruszīnō po 1 – 2 koronō.

Ajbo vōnajsovsz’a ī druhij szposzob, jak ruszīnovī chlyiba datī do rukī.

Sztalosz’a gyilo tak, csto 1902. roku vōsztavka bōla v Máramamorosszigetyi, hde vōsztavlylīsz’a vsz’aki chlyiborobszki prīladō ta zsīnocsi robotō, vōsīvankī. Īzōjslosz’a mnoho narodu, velīki panō īz c’iloho kraju, bohacsi, kupc’i. Na vōsztavku szobralī robotō narodnoho remesznītsztva ī pomīzs īnsīmī ī dekolyko szorocsok īz szela. Taki szobi prosztyi szorocskī bōlī īz tovsztoho polotna, jak sze vzse na szelyi zvōcsaj sītī ī rukavō īch vōsīvatī. Ajbo jak roztvor’alī sobi rot totō panō, csto īz Budapestu prījichalī na vōsztavku, kolī uvīgyilī szesz’i vōsītyi cservenoju ta szīnyoju vovnoju szorocskī! Hospodī, kazsut, ta szesz’i krasznyi vōsīvankī rusznacskī robīlī? Ne mohlī nachvalītīsz’a ī zaraz vōkupīlī īch do mak vsz’i, kolyko līse īch bōlo vōsztavleno īz Máramorosa.

Zaraz pocsalī radītīsz’a velīki panō sz mīnīsztrom ī zaklalī centralynu tkalynyu ī vōsīvnu skolu v Máramamorosszigetyi, kuda gyivcsata īz mnohīch szel majut zōjtīsz’a, ucsītīsz’a, obō potomu vzse jak hotovi ucsītelykī vertalīsz’a do domu druhīch naucsatī.

Choszen v tom, csto vōucsena za siszty misz’acev gyivcsīna dosztane ot mīnīszteriī zovsz’im zadar’ kroszna, csīm doma mozse ī dale robītī do viku ī denno 1 – 2 koronō zaroblyatī, oszoblīvo u zīmi, kolī ruszīnō c’ilyi misz’ac’i bez robotō valyajutsz’a. Kromi toho gyivka v takīch skolach naucsītsz’a csītatī, pīsatī, ba ī varītī, desevi ta dobri sztravō zhotovuvatī, tak, csto kolī potomu otdasztsz’a, daleko lyipse znaje szvoju chatu v por’adku derzsatī, ta gyitī svoī vōchovuvatī, jak tota, csto ne ucsīlasz’a.

Blahorodnoje szesze gyilo!

Szeszīm dokazano szvitovī, csto narod, kotrōj u szvoīch robotach sztolyko īszkusztva maje, csto panō ne mozsut nachvalītīsz’a nīm, ne mozse bōtī hlupōm, lyinīvōm ī osztatnōm. Naprotīv: īz tōch pletenōch kosīkov ta vōsītōch szorocsok pokazalosz’a, csto ruszīn duzse dobrōj ī prīsztojnōj robotnīk. Takīm bōv ruszīn uzse szotkamī lyit u pered. Bo ne treba dumatī, csto totō usīvankī na szorocskach, ta dzserhach (sztyinnōch ī īnsakīch tepīkach) teper’ prīdumalīsz’a. To sztarovīna u narogyi taka davna, jak sztarōj ī szam narod. To vzse u kervī ruszīna, ne teper’ on naucsīvsz’a toho. Szorocskī, pokrovc’i, dzserhī szhotovlenyi ruszkīmī gyivkamī povōsztavlyalīsz’a v varosach Debrecen, Nyíregyháza, Kassa, hde panō rozchapalī īch ī platīlī za nīch doroho. Potomu vōvezlī īch do Nyimeccsīnō ī vōsztavīlī īch v Berlīnyi, ta jescse dalyi do Angliī, hde vōsztavleno īch v Londonyi. Teper’ sīrokīj szvit znaje majsztra ruszīna, bo szlava jeho porozneszlasz’a, a vsze nachogyatsz’a panō, csto lybujutsz’a na krasznōch robotach narodnōch ī kupujut īch.