Nedavno-m vydjiv, jak sja fejsbukom pronesly paru publykacij vyd sajta Varosh yz dosta pӯdlo oformlenymy «zakarpatsjkymy vyrazamy». Vydjilo sja, što toty teksty pysaly ljudy, jaki našov bysjidov hovoryty ne znavut, taj lyš hadavut sy, ož trafyly u kontekst. Na moje prjamoje zvidanja u komentarjoch ne vydpysaly nyč.

«Pylujmesja!» sjak sja kunčalo paru publykacij vyd «Varoša», chotj ne bylo jasno, kudy sja majeme pylovaty? Cy može, varta sja bylo maj popylovaty najty čyljadnyka, kotryj «po-zakarpatsjky» chotj valovšen hovoryty?

U jednomu z takych postuv vychosnovaly duže prymityvnyj «triger na komentarji» – poprosyly čyljadj napysaty, jak ony znavut zalajaty, pudkrjipljuvučy oto tezov, ož ony sjak hyby zbyravut etnografičnyj material. Čudno, ož u samuv publykaciji redakcija poprosyla «hrozyty sja po-zakarpatsjky», bo z konteksta sja čekalo druhoje – ljudy u komentarjoch ne hrozyly sja, aj paskudno lajaly. Kydj redakcija ne znaje rozdjila pomežy tym, jak sja hrozyty, taj jak lajaty, ta mohly sja chotj dakoho z mistnych perezvidaty.

Za sam triger na komentarji hyby j ne treba hanyty, bo sjakoje robljat usjaki velyki media – ajbo duže nja zmerygovalo, ož nakulko neprofesijno toto bylo učyneno, netrjibno. Vydjilo sja, ož hyby ljudy, jaki totu publykaciju pysaly, dokus ne znavut po-našomu hovoryty… taj hodno byty, ož toto nedaleko vyd pravdy.

Ne zabudjme, ož redakcija «Varoša» kazala, ož zbyrat jakisj lingvistyčni materialy pro dialektnu kartu zakarpatsjkoji oblasty. Vyzyrat jak totalnyj fars, bo sjakoje ne mož zbyraty v internetovy, ne majučy nyjakoji metodologiji. A tym bulše, ne probuvučy porunjaty dnyšnji komentarji u fejsbukovy yz užek hotovymy staršymy dialektičnymy mapamy, kotrych je do bludu.

Čom sja tak stalo?

Ne možu porozumity, koly sja stav sysj istoryčnyj proryv, koj našu bysjidu jaly reprezentovaty plačeni grantamy ljudy, kotri sja z našov bysjidov ne znavut?

Projekt Varosh organizovanyj ljudjmy, što žyvut ypen u varošy, v užhorodji, kotryj kulturno čytavo sja ruznyt vyd usjoho druhoho pudkarpatja.

Kydj zkurta, ungvar furt tvoryv okremu kulturnu sferu, de ščy duže nedavno dominovala madjarsjko- taj njimycjkojazyčna inteligencija, kotru avadj ubyly, avadj vytručaly, avadj asymilovaly sovity. Toty takoj sovity pryvezly sjudy prepovno ljudy z usjoji ukrajyny, kotri pas sformovaly u varošy svoju okremu kulturu, socialnu strukturu, kotra sja čytavo ruznyla vyd žytja dajakoho okremoho sela našoho regiona. Ušytka rusnacjka čyljadj, čyju bysjidu jav probyraty «varoš», maj často začala byvaty v užhorodji uže po druhuv svitovuv vojnji, a bulšyna žyteljūv zakarpatsjkoji oblasty dale žyje v selach.

A typyrjka vydanja Varosh jakraz probuje reprezentovaty našu kulturu, taj mojym subjektivnym pozorom, čynyt oto duže netrjibno. Duže nja bolyt, ož robljat oto nefachovo taj ne berut nyjaku kritiku – any raz my ne vydpysaly na logični zvidanja.

Ljudy kladut muj jazyk u muzej, a ja ho ne choču puščaty

Koj byv pudpysanyj «zakon pro movu» z joho punktom za dialekty, ta čytavo-m sja byv zradovav. Žyla v nja ščy cjatka najivnoho optimizma – dumav ym sy, ož daže kydj moja deržava ne vyznaje moju bysjidu samostatnov, a rachuje dialektom ukrajynsjkoji bysjidy, ta može chotj sja napravdu postarat za jeji vsokočinja a popularizaciju.

Za paru rokuv stalo vydko, ož nyjakych praktyčnych djij sja ne planovalo. Ušytko popularizovanja taj čestovanja sja ubstaly lyšek na papirjovy. Ne byv any jeden projekt, kotryj by davav šansu na praktyčnoje chosnovanja našoji bysjidy, daže pud ambrelov «zakarpatsjkoho dialekta».

A dale sja pojavyly sjaki trafunky, hykoj yz «Varošom», koj ljudy sja staravut zakapčaty sja za naš jazyk, taj tak u nych toto kylavo vychodyt, ož malo ne revu! Berut našu bysjidu ne jak žyvu sersamu komunikaciji pomežy ljudjmy, kotrov ona jakraz je u bulšuv časty zakarpatsjkoji oblasty, no jak «cikavynku», na jaku mož stysknuty «lajk» na fejsbukovy, taj hotovo.

Bida v tomu, ož krome toho «pylujmesja», kotroje tam onj rjiže očy, tak ho tam ne treba, u samomu tekstovy publykaciji ne bylo nyč «našoho». Ta jak tot resurs bajluje reprezentovaty našu kulturu bez samoji kultury? De sut praktyčni pryklady chosnovanja bysjidy? De sut kydj ne teksty, ta chotj podkasty, de by ljudy naserjozno prykazovaly za dnyšnji problemy sjoho kraju po-našomu? Ne vydjiv ym nyč takoho.

Kydj ušytok «hajp» za popularizovanja dialektuv byv lyš oby pak každi paru misjacjūv klepaty po dysjatj obrazčykuv z «žebom» taj «bigljazjom» pro jeden avadj druhyj projekt, ta ne bude z sjoho nyč. Djila nych naš jazyk uže mertvyj – svojym takoj prykladom ukazuvut, ož naša bysjida je trjibna chyba na paru «cikavych» obrazčykuv na fejsbuk, taj hotovo. Ne vydko, oby chotj jeden takyj projekt naserjozno brav ideju, ož našov bysjidov mož yščy aj hovoryty (kydj ne pysaty), a ne lyš ukazovaty ji cimboram yz druhych oblasty, jak muzejnyj eksponat, ignoruvučy tot fakt, ož tuj žyvut yzrji ljudy, jaki syv bysjidov každodenno prykazujut yz rodynov, cimboramy, kolegovamy na robotji…

– Dyvitjsja, druzi, a osj tak miscevi aboryheny nazyvaly kyšenju!
– Otakoji! Nikoly takoho slova ne čula, vizjmu na ozbrojennja!

Zakydj na projektovy Varosh ne je any jednoji cjiloji publykaciji, napysanoji ypen našov bysjidov, bodaj jakov slobudnov ortografijov, jaku sy sami prydumavut – doty ne budu virovaty jychnjym brichnjom za usokočinja našoji kultury. Svyščut sja na totu našu žyvu kulturu, taj daže sja ne hanjbljat.

Doma hovory jak chočeš, a pysaty – literaturno

Mnohi ljudy kažut dajak sjak, ož «vaš dialekt bude v porjadku, pak hovoryte nym doma, ajbo pyšy normalno». No mušu vam nahadaty, ož my vže davno ne žyveme u 19. Storočovy, koj bysjida žyla suhubo ustno, bo pysaly lyš paru ljudy na selo. Dnysjka čytavyj darab našych dumok za dynj, u podakoho daže bulšyna, tvoryt sja jakraz pysjmovo. Ajno, poraz znajeme daty tudy aj «našoje slovko», ajbo ne zabyvajte, ož je tam aj efekt u druhoho boka – kydj regularno pyšeme druhym jazykom, oto vlyvat aj na našu ustnu bysjidu.

Natverdo-m ne sohlasnyj yz pozycijov podakotrych ljudy, ož rusynsjka bysjida ne je trjibna pro pysjmo. Yse tak, hyby dvasto rokuv tomu upovisty ljudjom, ož «možete u sebe u holovi dumaty chotj-jakym jazykom, ajbo na holos oby sjte hovoryly lyšek štatnym». Zvučyt absurdno, pravda? Runo tak absurdno my zvučat ponuky pysaty komentarji na fejsbukovy druhym jazykom, zakydj mavu svuj.

Što z sym dale?

Duže nja zlyt tot fakt, ož ne je alternativy. Ščy by bylo tak-sjak, koby byv dajakyj dobryj pryklad, ta mož by bylo sym nedujdavcjam perstom ukazaty, ož «nykajte, mož ljipše». Ajbo bida, ož druhoho pryklada v nja ne je. Každi paru misjacjūv vyžu runo toty 15 sluv u druhomu blogovy z pudpysom «piznaj dialekty», pry tum bez konteksta, bez jasnosty, jak toty slova chosnovaty. Ajno, bude najivno dumaty, ož užyvanja, semantyka slova bude jednaka aj u našuv bysjidji, aj v ukrayjnsjkuv.

No ta što budeme yz sym čynyty? Na jednoho boka vydpovidj duže prosta – pysaty samym. Ajbo cy tak toto lehko organizovaty? Varosh – plačenoje grantamy media, jym ne treba čytavo myrjkovaty nad monetyzacijov taj popularizacijov svoho produkta. Bude hlupo dumaty, ož moja interfyjsa, plačena z moho žeba taj mojymy patronamy, može sja mirjaty sylamy yz podobnymy media. Konkurovaty yz sjakym produktom ne je realno, rachuvučy naši dnyšni možnosty. Treba avadj hljadaty jym alternativu taj ukazovaty pryklad, avadj hljadaty podobni granty taj čynyty sjakoje media samym – po-našomu, po-serjoznomu.

Ne varta dumaty, ož u redakciji «Varoša» datko bude čytaty moju publykaciju, avadj ož jych redakotry pročytavut moji komentarji u fejsbukovy taj ymljat sja za holovu: «sašu, pak my pomahajeme kityty bysjidu, a ne sokotyty!» takoho sja ne stane. Treba hljadaty alternativu, treba sozdavaty svoji media, no kapčaty sja yd identyčnym metodam finansovanja. Bo ja ne vyžu pryčyn, čom Varosh zaslužyv toty dudky dačym bulše, čym vebsajt, kotryj vy typyrjka čytajete.